Byli dva. Potkali se v Ústí nad Labem, při studiích v místním ateliéru Skla. Když se jejich rukopisy důsledkem společného soužití neobyčejně přirozeně stmelily, pojmenovali se HAHA.

Společný jmenovatel jejich projektů je proměnnou, vždy je ale důsledkem jejich vzájemných vlivů vykrystalizovaných ze společných rozhovorů.
K vytváření věcí přistupují se zodpovědností, ovšem ne na úkor jedinečnosti
a ztráty prvku příjemné lidskosti. Mezi jejich individuálními projekty vznikají dialogy. Ty samy režírují a do rolí obsazují primárně sklo: jako drsného lídra, komplikovanou osobnost, nebo vedlejšího pozorovatele.